BT limit nesplněn: Švihe, Lebka, Ondra, Alda.
DALŠÍ AKCE: 3.12. BT SJC Koniáška, zakončení sezóny s lehkou pařbičkou, 4.12 Mikulášák na Bradech

Červenec 2014

BT Horní Jelení 2014

20. července 2014 v 8:13 | Sekouš
A je to za námi i letos. BT Horní Jelení 11. - 13.7.2014 je již minulostí, ale abychom si jej mohli v budoucnosti osvěžit, zasílám krátký report.

Účastníci na full time: Lasi - Hóna, Anička - Sekouš, Majny - Vláďa, Bejzy, Pidis, Barka
Návštěvníci: Ondra, Lebka, Evča
Přislíbili, nedorazili: Holly a Nina
Děfčata včetně Bejziho, který je nabírá v Hradci, dojíždí na chatu okolo 20:00 v pátek. Hóna si to smaží na kole z Jičína v deštíku sám a Pidis se mnou se přidáváme až v Hradci Králové. Společná 30km dlouhá cesta nám zabírá standardně cca 3hodinky a stihneme navštívit 3 hospůdky (z jedné nás vyhazují hned po příjezdu). V pátek je na programu grilovačka a vypití 4 bas, bohužel jsme všichni dost unaveni a odpadáme brzy, krom Bejziho a Barky, kteří to táhnou do pozdních ranních hodin.
Sobota byla jako vždy náročná. Velké plány, které jsme nestihli ani všechny zrealizovat. Vzhledem k počasí, které nebylo na plavání a opalování, jsme zůstali na chatě a lehce ji poklidili, došlo se pro dříví do lesa, místní smažáček nemohl chybět, kontrola biostavby u koupaliště a někteří z nás i sportovali. V podvečer proběhli pivní štafety smíšených dvojic v trakaři. Výsledky - jednoznačně zvítězil Lebka - Evča, 2. Sekouš - Anička, 3. Bejzy-Bára, 4. Vláďa - Míša. 5. Pidis (šel dvě kola sám) a 6. Hóna - Lasi. Do toho se muselo celý den pomaličku popíjet a nejvíce se do toho opřel Pidis, který již v 13:00 pokořil hranici 12 piv. Nutno podotknout, že tempo si udržel až do večera a v množství vypitých pivek jsme na něj nikdo neměl (od 20 pivek a 50 cíg nepočítal...). Bohužel se mu to v neděli vymstilo bolestí hlavy a celého těla. Večer opět grilovačka na chatě a vzhůru k Pytlákoj na pivko, kde je šlo jak jinak než do konečných.
Neděle byla ve stylu celkového úklidu chaty a dopoledního odjezdu. Ti co by ještě nadýchali, jeli raději dom na kolech - především Pidis, ale i já s Hónou. Ostatní zvolili jako dopravní prostředek auto.

Cesta z Hradce do Jelení - lehce cíčko

Veliny a že by cigo ?

Vláďa - Majny, místo cíga radši pusa

Hóna

Sekouš - Anička

Lasi - anorexie

Pidis - anorektický 8měsíc

Barka

Bejzy

Pivní štafety

Co dodat, akce to byla opět vydařená a doufám, že se za rok sejdeme minimálně v tomto počtu!!!

Jak se chlastá v Alpách

9. července 2014 v 22:02 | Mráz
Za poslední čtyři víkendy jsem byl třikrát v Alpách. Dvakrát jsem běžel na kopec a jednou maraton údolím. Faktografická reportáž je na mym bloku, tady bych rád analyzoval, jak se chlastalo.
První víkend jsme byli ve Švajcu. Byl jsem tam s velkou hvězdou Skalákem, takže pořadatelé nám zacálovali véču. Dali jsme si k pizze samozřejmě pivko. Měli tam jen jedno, takže nebylo co řešit. Bohužel to bylo klasický europivo - světlý, bez chuti a zápachu, zato se podávalo ve skleničce 0,25l a stálo 3,70 CHF. To v přepočtu dělá krásných 170 Kč za půllitr. Dali jsme čtyři, abych mohl zapsat dvojku do sčítače. Na vyhlášení jsme pak druhej den dali ještě jedničku, tentokrát 0,33l podobného univerzálního piva a jeli domu.

Ó Bože, dej ať v cíli nedojde pivko!

Další víkend se běželo MČR, kde na rozdíl od minulýho roku jsem dal jen jedno pivo. Po semifinále přišel deštíček a celý BT zdrhlo do kempu. Po finále jsem zase jel domu, protože jsem běžel brzo (posral jsem semifinále) a hlavně byla brutální fronta, na kterou jsem neměl náladu.

V cíli se vyfasoval kelímek a z toho se lilo.

Následoval výlet do Frankreichu na maraton. Měl jsem čtyři dny do startu a večer nebylo co dělat, tak jsme aspoň popíjeli. Po zkušenostech ze Švajcu jsme nakoupili v Albertovi v akci plechouty Plzně a ještě jsem si radši přibalil petku Březňáka. Naštěstí jsem jel s Radkem a Honzou, který se pivkám rozhodně nebráněj. Po večerech jsme teda cucali plechovky a pak jsem ochutnal i místní. Na těhle dlouhejch bězích je fajn, že pořadatelé vědí, že po závodě, kdy do sebe furt cpeš gely a podobný sladký sračky, je potřeba to zapít něčím normálním. Pivkem nejlépe. Já si s sebou vždycky po zkušenostech z českejch maratonů pošlu do cíle plechouta, ale v cizině jsou osvícený, a tak na všech zahraničních maratonech,co jsem byl, měli v cíli točený. Nejdřív jsem teda dal s ultramartoncema v cíli, pak na večeři (pivko neomezeně, ale do 0,2l, takže už pak na mě koukali divně) a pak ještě v cíli svýho maratonu. Zase to bylo hnusný europivo, ale bylo zadáčo, tak co. Večer po závodě se dopíjely zásoby a hlavně Honza vytáhl svůj nákup - pšeničný šestipivo a dvě litrový lahve nějakýho speciálu. To bylo fakt dobrý. Honza sice váží dvacet kilo i s botama, žere jen tousty a kafe, ale přes pivo je přeborník. A hlavně běhá jak bůh. Až bude BT štafetovej maraton, musíme ho draftovat. Takže pivko ve Francii jo, v krámě měli velkej výběr a ceny byly v pohodě.

Náš nejlepší skyrunningový reprezentant - s pivkem.

No a konečně minulej víkend jsem byl zase ve Švajcu. Zase jsme byli za hvězdy a zase nám cálovali večeři. Větší hvězdy než my pily džus, pořadatelé víno a my zase pivka. Koukali na mě divně, když jsem si dával čtvrtý (no co, dyť je to jen třetinka). Ale lepší než tři a na to zmrzlina, jako Skalák s Krupem. Zase nějaký impotentní europivo, cenu nevím, ale podle úrovně hospody, byla zase závratná. Bylo vidět, že jsme si ty pivka mohli dovolit - Skalákovi ruplo lejtko po čtyřech minutách a já vytuhl v prvním kopci. Cestou domu jsme v autě vysáli jedno šestipivo (prej je v Německu tolerance za volantem, nevím - já neřídil). Zase takovej univerzální hnus, navíc i když jsme to kupovali ve Švajcu, bylo z Rakouska.

TOPlist