9. listopadu 2009 v 18:12 | Lebka
Trip to SPAIN
aneb /foja menkulo/ trip
Jelikož v posledních týdnech v Čechách chcalo a chcalo a chlastání na zahrádkách již nepřinášelo takové požitky jak tomu bylo v letních měsících, rozhodli jsme se s Kapem vzít manželky a vyrazit zachlastat a poběhat do Španělska za Omarem a Kodym. Naše pověstná smůla u dívek se bohužel projevila i tentokrát. Když si Kam pořídila pracovní úraz, Štěpána rodinné povinnosti a všechny baby co jsme tam dodatečně lámali s sebou nás poslali do prdele, bylo tomu tak, že jsme vstříc velkému zahraničnímu dobrodružství vyrazili s Kapem jak buzeranti sami. Truchlení po našich drahých polovičkách nás přešlo již v MHD cestou na Ruzyň, kdy nám bohatou náhradou byla poměrně pestrá i když značně monotématická konverzace, kterou bychom v přítomnosti dívek zřejmě museli vyměnit za jiná nesrovnatelně nudnější témata. Na letiště dorážíme, v duchu filozofie JIT, v poslední minutě check-inu. Následuje přesun na gate C21 a pouhé 7-mi hodinové čekání na to až mistři z Hungárie najdou funkční letadlo a nenachcaného pilota, který má papíry aspoň na fichtla.

Zhruba s hodinovými intervaly se za kolonkou Madrid Wizzair objevují poznámky že ještě nepoletíme, ať sme v klidu. Jelikož hned u gate C21 je stánek s občerstvením kde mají Budvárka 0,3l za 19Kč, lámeme jednoho lahváče za druhym až je lednice prázdná a slečna pokladní na vážkách jestli to myslíme vážně. Ve 22:55 jsme vyzváni ať si dojdeme pro voachery za který mi můžem za šestihodinové čekání koupit sodovku. Všichni letěj na přepážku pro voachery, který pak ovšem můžou spláchnout do hajzlu, jelikož ve 23hod zavželi všechny shopy, kde se daly udat. V letištní hale je sem tam slyšet poznámka o maďarských kurvách a ku naprosté spokojenosti všech zúčastněných ve 23:30 odlítáme.
Ve 2hod přilítáme do Madridu, kde si máme vyzvednout káru. Naše půjčovna je kupodivu zavřená, ptám se na informacích jak to pořešit, slečna za pultem pouze ukáže na plnou halu spících houmlesů. Pokorně tedy vybíráme jeden z neodsazených sloupů pokud možno s luxusníma spolubydlícíma a jdem chrápat.
Středa 28.10. - Madrid - Granada
Ráno berem káru (Pegueot 207) a vyrážíme na jih směr Granada, kde na nás čeká Omar, Kody a lednice plná litrovech jedniček Alhamra.
Po zlikvidování obsahu lednice, Omar běží pro další jedničky, my s Kapem zatím znalecky hodnotíme obsah Kodyho compu. Vše nasvědčuje tomu, že z apartmánu zřejmě nevylezem, jelikož všechno podstatné máme právě tam.

Nakonec jsme vyměkli a vyrazili vošounit místní hospy. Piva tu podávaj zásadně ve sklenkách 0,2l což mi vykouzlilo úsměv na tváři, to že za tu dvojku dáš někde i 2 ečka už né zas až tak. Kapanen je spokojenej, protože tentokrát může exovat i on. K pivákům tu dávaj for free i drobné žrádlo (Tapas), takže pivka tolik nerozbíjej. Dali sme klasickou tour de hospa. Po cestě lejem na ulici s českejma dredařema, dem do cikánský hospy, kde nám Omar zakazuje snad se jen podívat na divného týpka dealujícího hulení. Nejsvědomitěji si bere k srdci zákaz Kape, kterej na týpka začne mávat a hulákat ať de k němu a za kolik že to je. Končíme v klubu Afrodisiaka, kde Kape vysolil černochovi pár éček za ubalení nákupu. Černoch obratně za éčko ubalí, ale následně i zhulí Kapeho nákup. Balíme to, návrat na ubikace, kontrola Kodyho compu a spánek.
Čtvrtek 29.10. - Granada
Ráno vyrážíme k moři, kde si nejdřív dem připomenout jak že to vlastně vypadá atletický stadion a dráha. Běžecký outsider BT si maže běžeckého leadra BT. Kody to těžce nese a zůstává na dráze kroužit další hodinu, my s Kapem a Omarem dem na jedničku na pláž.
Když už máme prdele dostatečně opálený razíme do hor (Sierra Nevada) do cca 2600 m.m.n., nejvyšší hory maj přes 3400 m.
Kapanen močí z útesu, Kody staví sněhuláka.
Po dopoledním moři a odpoledních horách máme konečně formality za sebou a můžeme konečně přejít k třetí fázi:
Omar s Kodym musej ráno pro Mrazáky do Madridu, tak to balej trochu dřív. My s Kapem po vymetení několika pajzlů navštěvujem opět cikánskou putiku, odtud pak pokračujem do klubu Buggy. Tam už sem byl totálně rosekanej, tak mě Kape, po tom co se vyspal na baru, odtáhl domu.
Pátek 30.10. - Granada - Toledo
Když s Kapem vstáváme, Omar s Kodym už jsou někde před Madridem. Dem skouknout Alhamru, sídlo podle kterého bylo pojmenováno pivo které sme tam lili.
Pak se snažíme v parku dospat včerejší noc a zbavit se zbytkáče. Navečer jedem do Toleda, kde už čekaj Mrazáci s Omarem a Kodym. Jde se na jedničku a spát.
Sobota 31.10. - Toledo
Middle
O chvíle napětí a lehčí nervozity se postaral Omar už při přesunu na shromaždiště. Omar s Kodym startují brzo, odjíždí tedy o 2 hodky dříve s tím že nám napíšou kde že je shromažďiště, abychom to s Kapem a Mrazákama našli. Nenapsali. Jezdíme kolem Toleda jak kokoti s tím že to snad někde najdem, voláme do Čech přátelům na telefonu a netu, nic. Nakonec, chvíli před Romči startem, dorážíme na místo. Omar tvrdí že mu to je líto

.
Závod pěknej, otevřený terén, směr, vrstevnice a makat. Já s Omarem sme disk, protože sme kokoti a nečtem popisy. H21E: 1. Zinca, 2. Kody, 3. Terkelsen, 4. Mráz, D21B: 1. Rom.
Sprint
V podvečer je start sprintu. Běží se v historickém centru Toleda. Tratě jsou celkem lehké. Mě se po dopoledním fiasku nebývale daří. Bez problémů sbírám všechny správné terčíky a nebýt 4 min vyběhnutí z mapy, kde mě zastavily až hradby a řeka, byl by to zcela jistě skvělý závod. H21E: 1.Kody 19:09, 2.Mráz 19:13, 41. Leb 29min, 44. Omar 30min, D21E: 1.Rom.
Večír dáváme na prdel dovezeným plechoutům, vyrážíme do města na jedničku a snažíme se dovolat Omarovi s Dudem, který se na nás těšil tak moc, že si vypl telefon

. Po návratu následuje bitka o comp a odpočinek před zítřejší klasikou.
Neděle 1.11. - Toledo
Klasika
Tentokrát již máme souřadnice a jedem na jisto. Závod je opět situován do vojenského otevřeného prostoru. Tratě celkem lehký. Vedro jak sviň (29st.C).
Tentokrát rozvážně od startu praktikuji indiánský běh, abych alespoň jednou důstojně dokončil, vymetam všechny občerstovačky a po 77min dobíhám 9,5km v H21A na 18.místě, žádná hitpoška to neni, ale navíc nemam. V cíli potkávám Omara a další borce z Farra-O, následuje smršť příjemně studených jedniček, který opravdu bodly.
V H21E vyhrál Zinca před Kodym a Mrázem, kvůli špatně postavené kontrole se dnes ale H21E ruší. Hattrick završuje svým třetím vítězstvím v D21B Rom, když opět rozdílem třídy deklasuje své soupeřky včetně Kapanena běžícího tutéž kategorii. Následuje vyhlášení vítězů a žeň trofejí.
Po vyhlášku následuje přesun do Madridu. Mrazáci ráno odlítají, tak musí vyrazit o půlnoci metrem zewlit na letiště. Dáváme s nima pár jedniček a pak vyrážíme bez unaveného Omara, který si musí něco zařídit na compu, šounit po Madridu.
vopráno z: http://www.janmrazek.blogspot.com/ stejně tak jako ještě pár dalších, díky Mrázi
Pondělí 2.11. - Madrid
Vzhledem k tomu, že parkovné v Madridu je férových 28 éček/den, jedem ráno s Kapem vrátit auto na letiště. V poledne jsme zpátky na ubikaci a razíme s Kodym a Omarem na snídani. Jak už tomu tak bývá, že neplánované lití a zlití bývá to nejlepší, tak se tomu stalo i dnes. Snídaně se protáhla v oběd, svačinu, večeři a večerní lití. Na výtky, že bychom se třeba mohli zvednout a jít dělat něco užitečného si odpovídáme tak jak je tu zvykem: "mañana", takže času dost

. Za tuto 15-ti hodinovou šichtu, kde jsme mezi 12hod polední a 3hod ranní prošli spoustu putik a dali spoustu jedniček s tapasem a jamonem. Zde nezbývá než smeknout před vůlí Kodyho, který nelil protože řídil.
Někdy večer nás opustil Omar s Kodym, kteří jeli někam na jih. Pro jistotu nás ještě odvezli do parku na opačnou stranu Madridu abychom si při zpátečním pochodu Madrid náležitě prohlédli. To jsme také udělali.
Úterý 3.11. - Madrid
Máme před sebou s Kapem poslední den výletu, proto okamžitě pro probuzení jdeme na jedničku a vyrážíme obdivovat krásy Madridu především v okolí Gran Via, královského paláce apod. Dáváme závěrečné jedničky, jedem na letiště, Wizzair překvapil má pouze necelou hodinu zpoždění. Při příletu na Ruzyň nás jeba jak hovado přesvědčuje o tom, že pilot při prudkém klesání zřejmě netušil, že už jsme tak nízko, ale ok. Chtěli jsme jít s Kapem zachlastat někam na zahrádku, tak jak jsme to měli v posledních dnech ve zvyku, je ovšem trošku mlha, o 20 stupňů měně než v Madridu a popochcává. Zalejzáme tedy do jedné z pražských putik, dáváme Plzničku z pulitru a dochází nám, že jsme doma.
Závěrem velké díky Omarovi, který pro nás tento výlet připravil.
Lebka